Den blbec

Věřte, že i toto přejde.

 Máte někdy jen jeden z těch špatných dnů, které jako by nikdy neskončily? Máte někdy pocit, že nemůžete udělat nic správně a každý pohyb, který uděláte, vás přivede do problémů? Pokud máte špatný den nebo možná dokonce špatný měsíc, zde je to, co můžete udělat, abyste našli úlevu.

Někdy život přináší věci ve vlnách a vy musíte neustále šlapat vodu, abyste se udrželi nad vodou. Tento pocit nebude trvat věčně, takže věřte a věřte, že vše, co musíte udělat, je najít svou sílu v každém daném okamžiku. Když jsou špatné věci všude kolem, může být snadné se stresovat nebo se obávat budoucnosti, ale zůstat v přítomnosti a věřit, že to všechno nakonec pomine, vám pomůže cítit se v pohodě.
Stačí si vzít jeden den. Vím, slyším vaše, ale když… Ano jistě, to tak bylo a máte pravdu. Jen prostě zkuste ať jste v lisu dění úplně nebo jen na půl, zakázat si myšlenky co bylo a, že teď je to podobné atd. Zkuste si zakázat myšlenky co bude zítra, když musíte to či ono, např. zaplatit nájem a výplata stále nikde, účet zeje prázdnotou a domácí, nebo energie či další platby prostě musí být včas zaplaceny. ANO.
V tom máte NAPROSTOU PRAVDU!!! Jenže paradoxně přemýšlením, trápením se nad tím se do toho zamotáváte a nedáváte si tak prostor pro řešení. 
Zkuste na svou hlavou jednoduchý trik. Když jste opět v kolotoči myšlenek jako křeček v kleci, řekněte si. Dobře. Nezvládám to. Je to nad mé síly.
Teď však je v mých silách, umýt nádobí, vyzvednout děti ze školy, školky, kroužků, udělat si kafé a jistě vás napadne milion dalších věcí, které udělat můžete. A o to v tuto chvíli jde. Děláte se svým ráciem dohodu. Tímto mu jasně a sami sobě sdělujete.
Hele vím, je to blbě, ale teď udělám toto a uvidí se co dál. Tím, že v prvním kroku sdělení přijímáte stav, jaký je, se mozek uklidní. Ta druhá strana mince je však důležitější. Když se budete poctivě soustředit na vybranou činnost, mozek se soustředí také, a to běsnění na chvíli odloží. Tělo pocítí nárůst energie a může a zpravidla přináší řešení. Je to prostě chemická reakce, něco jako kypřící prášek do bábovky.
Když ho zapomenete dát je bábovka zdrclá a čekáte-li tchýni tak jdete péct znovu, ale po těle i na duchu je vám všelijak. 

Říkáte si, je to blázen, hoďte na něj síť.

Může se stát, že vám to celé přijde jako ulítlé, neztotožníte se s tímto, nevadí. Pak to zkuste obejít jako hru a říkejte to jako kamarádce. Jen si vzpomeňte, jak druhým umíme mnohdy parádně ve stejných potížích jako máme my poradit. A víte proč? No přeci proto, že emočně se nás jejich problém nedotýká. Vidíme ho z nadhledu a o totéž se musíte snažit u sebe. Jako když začínáte s cvičením, učením se cizího jazyka či dietou. Věřte si a když už ne tak opakování je matka moudrosti, zkuste to prostě vzít jako učení .
Když se věci kazí, zastavte se, zhluboka se nadechněte a soustřeďte se na to, za co cítíte vděčnost. Zkuste se zaměřit na to, co ve vašem životě funguje, spíše než se nechat chytit do toho, co nefunguje. Je zcela logické se soustředit  na problémy a snažit se je řešit.
Jenže omílání si stále jedné a tytéž situace dokola jak to, tak rádi děláváme není řešení. Když z toho na chvíli vystoupíte na místo lamentování, kde teď vezmu peníze //na školu v přírodě, nájem, energie// uděláte si kafe, čaj, na chvíli si dovolíte vnímat jejich vůni a sami pro sebe si říct. 
Jsem vděčná-ý za tuto vůni, vzpruhu, cokoliv, odpoutáte svou mysl a ona se uklidní, aniž musíte cokoliv dělat.

Může to být opravdu cokoliv na první pohled všedního, cokoliv, třeba to, že vás teď vaše dítko nechalo v klidu, nic nechce a hraje si samo.
Nehledejte velké věci, ty malé pro uklidnění úplně postačí.

Máte čas na sebe, víte ještě co to je?

Když máte pocit, že se všechno vyvíjí špatně, často je to znamení, že je třeba provést změnu. Někdy nás vesmír vyzývá, abychom se skutečně podívali na své životy a řešili věci, které musí jít a stojí. Pokud se zdá, že se děje mnoho věcí najednou, je pravděpodobné, že se nacházíte v kritickém bodě svého života. Nestresujte se příliš tím, jaký může být tento zlomový bod, jen si udělejte čas na to, abyste se propojili  sami s sebou a zjistili, jaká je vaše pravda. Zjistěte, co nejlepšího,  pro sebe můžete udělat, , abyste se posunuli vpřed, a pak udělejte krok za krokem. Nechtějte to hned za jeden den, je to jako s tím učením se, jde spíše o pravidelnost než rychlost.
A hlavně berte schody-úkoly po jednom. Dodělejte jedno a pak jděte na další. Jedním z nejrychlejších způsobů, jak ztratit kontrolu nad svým životem, je začít říkat ano věcem, které ve skutečnosti dělat nechcete. Kolik z nás se bojí říct NE, když v duchu víme, že druzí nás jen využívají ať už ze své pohodlnosti či vypočítavosti.
Víme to, ale něco v nás to obhajuje, je to šéf, musím, je na všechno sám atd. atd. Jenže když potřebujete vy, nemají čas. To vám budiž odvahou, když poprvé vyslovíte slušně a klidně své první sladké NE. Když se toho hodně děje nebo když vám život hází jeden problém za druhým, je to také obvykle známka toho, že jste si toho na talíř naložili příliš mnoho. Když se naučíte říkat ostatním ne, pomůže vám to uvolnit ten svíravý pocit a poskytne vám více času na to, abyste se zorganizovali a dali věci dohromady.

Prozkoumejte si, co opravdu stojí za váš čas. To jediné totiž vlastníte!!!

Někdy trávíme tak dlouho stresováním a posedlostí nad každou maličkostí v našem životě, že to může být vyčerpávající! Pokud se přistihnete, že se neustále něčím trápíte nebo neustále stresujete problémy ve svém životě, možná budete muset udělat nějakou inventuru. Položte si ruku na srdce a zeptejte se sami sebe 
Opravdu to stojí za můj čas? Když nám na někom nebo něčem záleží, můžeme se cítit normální ,  se stresovat a znepokojovat, dokud nenalezneme řešení, ale řešení jen zřídka pocházejí z tohoto myšlení.  To znamená, že musíte změnit své myšlení a zaměřit se na produktivní řešení, spíše než se nechat vtáhnout do dramatu.
Je také důležité pamatovat na trpělivost a dát věcem čas. Někdy má čas způsob, jak dovolit, aby se věci vyřešily samy bez našeho neustálého zasahování. Jste-li žena, která má děti, víte, jak je těhotenství horská dráha, která se nedá předvídat. Prostě jen přijímáte, tu rychlou cestu na toaletu, tu bolest z kopnutí vašeho potomka a ke konci už jen touhu ať je ten den D tady, protože už chcete zpět své tělo před touto náloží emocí, kilogramů a nespočet dalšího.
Je v tom ukrytá rada. Nevíte, co to přinese, kromě konečné fáze, tou je narození dítěte. Jinak celých 9 měsíců přijímáte určitý proces. Tak si to převeďte do stresového období. Ano míváte ranní nevolnosti, ale to vám nebrání se nasnídat. Takže ano, je zde problém, ale teď nevím. Řeším to, co mohu. Změníte svůj přístup. To teď stačí.

Depka - no a co...

Možná jste právě teď v období, kdy jste přesvědčeni o tom, že jste jediný člověk na světě, který má tak strašný život. V koutku duše víte, že to není pravda, ale dovolte si, a zvolte si čas, třeba nedělní odpoledne, kdy si to prožijete. Pustíte si ten film u, kterého vždycky brečíte, protože to je jako o vás. Dáte si sklenku vína a porochníte se v tom jako prase v bahně.
Cokoliv, co vám pomůže si tu depku, blbý pocit ze života prostě prožít. Nebojte se do toho naplno ponořit. Dejte si, věnujte si ten čas pro sebe a na tento účel. Vymezení času je důležité, klidně si natáhněte budík. Má to být ozdravné ne uvrhnout vás to do skutečné deprese.
Dovolte si to prožít a nebraňte se tomu racionálními důvody, které vás jistě okamžitě napadnou. V rámci tohoto procesu je také důležité vynaložit úsilí na to, abyste svůj život naplnili věcmi, které vám přinášejí radost, a věcmi, které vám přinášejí pohodu. Nechte to jednoduché, jako je sledování vašeho oblíbeného filmu, relaxace v horké lázni a tak dále. Nemusí to být nic složitého.
Jen si vneste do života věci, které dokážete dodržet. Jako třeba 1x týdně budu mít pár hodin pro sebe. A pozor na rozum. Bude chtít diktovat den i hodinu. NE!!! Zvolte volně jak se to bude hodit vám.
Jak to vyplyne a vůbec se nebojte toho, že když to nenaplánujete tak to nevyjde. Nebude to třeba knížka ve vaně, svíčky a něco dobrého, ale třeba vám dá někdo tip na dobrý film a vy strávíte 2 h v kině a pak se pomalu projdete domů. Čas jste si dali. 

Rad a tipů je jistě mnohem více, záleží to také na každém jednotlivém naturelu a problému, ale jak je zmíněno na začátku, jak můžete vědět, že je něco lepšího, když to nezkusíte? Trápit se můžete vždycky…Těchto několik tipů vám doufejme pomůže posunout se ze svého funku k pozitivnějšímu myšlení, bez ohledu na to, co vám život postaví do cesty. Když se něco pokazí nebo když se zdá, že se všechno děje najednou, je důležité si uvědomit, že nejste sami a vesmír je po vašem boku. Pamatujte, že i toto pomine, jak se zpívá v té písni, JEDNOU TO POMINE.