Sebedestrukce hodnot

Vždyť to mělo být jinak... Přemýšleli jste někdy nad tím, co vy a vaše sebehodnocení? Od banálního, kdy druhý vysloví to chytlavé ,, TY TO UMÍŠ NEJLÍP,, prosím pomoz mi, škodná-ý nebudeš a pak když došlo na odměnu, jste nevěděli kolik si říci, nebo vám bylo řečeno, že později se srovnáte, nebo se na odměnu raději zapomnělo?
Znáte velmi důvěrně tuto realitu? Pokud ano, tak cítíte, že je něco shnilého ve státě Dánském... Tyto situace vznikají, a my je dovolujeme, když si jednoduše nejsme jistí, kolik za svou práci chtít.
V zaměstnání je to jasné, tam jsme pod nějakým tarifem, o odměnách rozhoduje šéf, ale umíme si sami říct, chci tolik a tolik nebo si najdi někoho jiného? Běhají vám osypky po těle? Možná pro vás bude níže imaginární rozhovor těla a duše.

Kolik je dost? Kolik je málo?

Tělo to je hmota, kterou buď máme nebo nemáme zpracovanou a duše je náš rádce, který ví...

Rozhovor duše a těla.

duše: o je s tebou?
tělo: nevím, přemýšlím, potřebuji se pohnout, rozhodnout. Jenže nevím, zda to co jsem se rozhodlo je správně...Co když je to ego, pýcha a ne vědomí?
jak mám poznat, která složka ve mně mi radí a zda mám poslechnout...

duše:     co řešíš to víš?
tělo:       asi ano, jak tím co chci tvořit, se i uživit. Co když nedostanu vůbec zaplaceno?

duše:         kdo si myslíš, že o tom rozhoduje?
tělo:           nevím, je tam spousta okolností a já neznám na vše odpověď, tak nevím jak se mám rozhodnout...

duše:      to si fakt myslíš?
tělo:        ano, myslím, úspěšní, uznávaní,  dělají to své, dlouho, jsou známí, lidé, o nich svět ví, já jsem nováček, budou o mně stát?

duše:      aha... a kdo o tom podle tebe rozhoduje? Co myslíš?

tělo:       nerozumím ti, vždyť ti vysvětluji, že se snažím začít novou věc, která mně baví, jenže nevím jestli mně uživí.

Když hledám příklady, kolik si kdo účtuje a podobně, mám strach, že mi to lidé nedají nebo bude něco jiného problém... Vždyť to říkám přece jasně!

duše:       tak jinak, kdo ti určuje, kolik si máš účtovat, kdo o tom rozhoduje?
tělo:        nevím...hledám příklad u těch úspěšných...

duše:       hmm. Možná... co otázka proč je úspěšný?
tělo:        jednoduše...prostě se prosadil, měl štěstí, podporu, co já vím, vidím, že jsou úspěšní...
Už mají za sebou závist, konkurenci a to vše co v podnikání číhá na  každém kroku, já ne...

duše:      co podle tebe mají oni a ty ne? Proč by se ti taky nemělo dařit?
tělo:        vůbec ti nerozumím, to se mi vysmíváš nebo co? prostě jsou za vodou, daří se jim na co sáhnou, proč mi kladeš tyhle otázky?

duše:      tak jinak, co ti brání být jako oni? Nebo ještě LEPŠÍ?
tělo:        nevím. Takto nad tím nepřemýšlím. Hledám příklady, nechci kopírovat, chci tvořit a žít svůj sen, chci ať mně to i uživí, ať mně to naplňuje, přináší to užitek.
Už mi  rozumíš???

duše:     Dobrá věříš svému snu?
tělo:      asi ano, přeji si to...

duše:    ty jsi mi tvrdý ořech...Tak jinak! Představ si, že máš úplně vše ať můžeš začít.  Víš kolik chceš vydělávat?
tělo:     to není tak jednoduché, to záleží...

duše:    znovu, víš kolik potřebuješ na složenky? Víš kolik by bylo fajn vydělat? Kolik to je ať se cítíš svobodně?
Ať máš vše a zároveň nehromadíš peníze a nestáváš se jejich  otrokářem, který tě pak nutí vydělávat víc než můžeš utratit a radost z tvoření je fuč? Víš to? 

tělo:    to já přece nevím, jak mám tohle podle tebe vědět? Jak mám vědět, že to co si myslím, že chci, že je to správné a, že to vyjde? Proč mi kladeš tyhle otázky, to tě to               baví???
duše:   ne, naopak, chci tě dovést k sobě, uvědom si už konečně, že tvou hodnotu si určuješ jen a jen ty sám, a když ty budeš věřit, že je to správně, tak ti to lidé zaplatí.               Tak to totiž dělají všichni ti co k nim vzhlížíš a jsou z tvého pohledu úspěšní. Oni si jen věří... To je to kouzlo...

Poznáváte to?

tělo:    zastav, to přece není pravda, rozhoduje o tom přece milion faktorů a já nad nimi nemám vůbec žádnou moc!!!!
duše:  to je právě tvůj omyl. Ti z tvého pohledu úspěšní a in, si totiž věřili, dělali a dělají věci podle sebe, ne jak to dělali - dělají druzí,
kladli a stále kladou své sny na první místo, ne okolnosti a všechno to co tu jmenuješ!!!

tělo:    jenže to je ego.

duše:     Ne, není, a teď mně chvíli nepřerušuj! Je fuk zda budeš opravovat boty nebo psát knihu. Vždy se najde někdo kdo to dělá jinak.
Musí to co si vybereš být tvá cesta, ty to tak, jak to budeš chtít tvořit, musíš také vést. Ty jsi sám na té cestě, svým vlastním tvůrcem cesty i průvodcem. Ty jsi ten horský vůdce, který vyhodnocuje průběh cesty a případně změní v určitém úseku směr nebo na chvíli zastaví...  Když řešíš peníze, kolik za tvou práci, řekni si první cifru, která tě napadne, ta je totiž správná. Toho se pak drž. Jdi si za tím. Všechno co chceš pak k tobě přijde. Všichni ti co tak obdivuješ mají pouze toto společné. Bez ohledu na to, co si myslí druzí, ocenili sami sebe a věří, že jejich práce tu hodnotu má, tím, že si věří, jim to také lidé zaplatí. 

tělo:   mluví z tebe ego, to nechci...

duše:     tak ještě jinak. Položím ti otázku a zkus se opravdu nad tím zamyslet. Máš ve svém srdci projekt, který chceš dělat, hledáš partnera,
jenže to, co cítíš a v sobě vidíš v  obrazech, ti nejde dát do jasných a jednoznačných slov. Přesto se to pokusíš někomu, kdo chce jít s tebou za tvým snem vysvětlit, a dáš mu moc realizace, jak myslíš, že to dopadne?

tělo:        no přece to bude super!!!

duše:      zklamu tě, bude to fiasko, ne pro něj, ale pro tebe. Jestliže to jen cítíš a netvoříš, slova, kterými jsi vysvětloval byla plochá,
dal jsi moc druhému ať stvoří to co cítí a vidí on. A víš, proč? Protože tu cestu jestli jít v tam či tam, jsi netvořil ty, šel jsi za někým...Když cítíš a jdeš a dojdeš na místo, které není tak úplně ono, tak jdeš jinudy, zkoušíš, tím tvoříš a upevňuješ v sobě ten obraz do reality. Stojí to námahu, stojí to hledání a stabilizaci, ale je to tvoje, nikdo druhý to nemůže udělat jak to  cítíš. To platí i o sebehodnotě a určení si své ceny. To víš opravdu jen ty, kolik a jak a kdy... Protože i když něco ještě neumíš dát do slov, tak, ale každá tvá buňka to  už přesně ví, a pokud si budeš věřit, že tě vedou správně tak tě správně povedou. Pokud budeš pochybovat budeš stále v bludném kruhu. Věř, že kruh může  být fajn, ale spirála je lepší... Návod máš v sobě, seber ho a jdi.